Novoroční restart pro učitele: jak se nezahltit a nastavit si udržitelný rok


Leden je pro mnoho učitelů zvláštní měsíc. Na jednu stranu symbolizuje nový začátek a chuť dělat věci jinak, na druhou stranu přichází po náročném období a návrat do školy může působit spíš jako další zátěž než jako svěží start. Povinností je hodně, energie často méně a představa, že by měl člověk hned od ledna fungovat na sto procent, bývá spíše frustrující než motivující.

Pokud má být nový rok skutečně restartem, nestačí si slíbit, že budeme klidnější nebo méně unavení. Smysluplnější je vědomě se zamyslet nad tím, jak nastavit pracovní tempo tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné. Udržitelný rok totiž nevzniká díky velkým změnám nebo ambiciózním plánům, ale díky drobným, realistickým krokům, které respektují realitu školního prostředí i osobní limity.

Na rozdíl od září, kdy školní rok teprve začíná a očekává se vysoký výkon hned od prvních týdnů, nabízí leden prostor pro bilanci. Už máme za sebou několik měsíců práce, víme, co fungovalo, co nás vyčerpávalo a v jakých situacích jsme se dostávali na hranici svých sil. Právě proto je leden vhodným momentem pro zastavení a přehodnocení. Nejde o to přidat další cíle, ale naopak některé věci pustit nebo změnit jejich podobu.

Co učitele skutečně vyčerpává a vede k přetížení

Dobrým prvním krokem je ujasnit si, co nás ve škole skutečně vyčerpává. Často nejde jen o množství práce, ale spíše o její strukturu a o pocit neustálé odpovědnosti za věci, které nemáme plně pod kontrolou. Pomoci může jednoduché zamyšlení nad tím, které činnosti nám berou nejvíce energie, co děláme jen proto, že máme pocit povinnosti, a kde přebíráme zodpovědnost za problémy, které ve skutečnosti nemůžeme vyřešit sami. Už samotné pojmenování těchto oblastí přináší úlevu a vytváří prostor pro změnu.

Udržitelný učitel není ideální učitel

Při plánování další části roku se vyplatí opustit představu ideálního učitele, který má vždy perfektně připravené hodiny, reaguje klidně v každé situaci a zvládá bez potíží komunikaci se žáky, rodiči i kolegy. Udržitelný učitel počítá s rezervami, připouští, že ne každý den bude ideální, a umí si říct o pomoc. Místo velkých předsevzetí bývá užitečnější stanovit si jednu věc, kterou chceme dělat méně, jednu věc, kterou chceme dělat jinak, a jednu věc, kterou si dovolíme dělat jen tehdy, když na ni máme skutečně kapacitu.

Jak si nastavit zdravé hranice ve škole

Důležitou součástí udržitelného nastavení jsou také hranice. Hranice nejsou známkou nezájmu o žáky nebo rodiče, ale podmínkou dlouhodobé kvality práce. Jasně nastavené hranice pomáhají předcházet přetížení a zbytečnému stresu. Může jít například o rozhodnutí neodpovídat na pracovní zprávy pozdě večer, nebrat si práci domů každý den nebo otevřeně komunikovat, co je v daném čase reálně možné zvládnout. Hranice nemusejí být tvrdé, stačí, když jsou srozumitelné a dlouhodobě dodržované.

Jak zjednodušit práci učitele bez ztráty kvality výuky

Leden je také vhodnou příležitostí k zamyšlení nad tím, kde lze práci zjednodušit. Mnoho učitelů má tendenci připravovat každou hodinu zcela od začátku, i když by bylo možné využít již existující materiály nebo drobně upravit to, co se osvědčilo dříve. Vyplatí se ptát, zda je daná činnost skutečně přínosná pro žáky, nebo spíše slouží jen k naplnění vlastního pocitu, že vše musí být perfektní. Udržitelná výuka nestojí na dokonalosti, ale na smysluplnosti.

Další vzdělávání učitelů jako podpora, ne další zátěž

Podobně je dobré přistupovat i k dalšímu vzdělávání. Kurzy a semináře mohou být cennou podporou, pokud přinášejí inspiraci, praktické nástroje a respektují realitu školní praxe. Pokud však působí jako další povinnost a zdroj stresu, míjejí se se svým účelem. Profesní rozvoj by měl učitele posilovat, ne zatěžovat.

Udržitelný začátek roku nemusí být složitý. Stačí, když víme, co nás dlouhodobě vyčerpává, máme alespoň jednu jasně nastavenou hranici, neplánujeme dokonalost, ale rovnováhu, a dokážeme rozlišit mezi podporou a dalším tlakem. Takové nastavení pomáhá nejen učitelům samotným, ale nepřímo i jejich žákům.

Udržitelný učitel totiž není ten, kdo zvládne všechno. Je to ten, kdo dokáže ve škole zůstat dlouhodobě, s profesní jistotou a s chutí pokračovat dál. Pokud se v lednu podaří alespoň na chvíli zastavit a nastavit si rok tak, aby byl únosný, jde o krok, který má smysl.

Podpora pro učitele, kteří chtějí učit udržitelně

Pokud cítíte, že by vám pomohla inspirace, sdílení zkušeností nebo praktické nástroje pro každodenní školní realitu, mohou být vhodnou podporou vzdělávací kurzy a semináře zaměřené na wellbeing učitelů, komunikaci a udržitelnou pedagogickou praxi. V Edutikonu dlouhodobě pracujeme s učiteli tak, aby vzdělávání nebylo dalším tlakem, ale oporou v profesním životě. Více informací o aktuální nabídce najdete na našem webu.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *